Já a focení

K focení jsem se dostal celkem jednoduše, dostal jsem kompatkní fotoaparát a jelikož jsem měl vždy blízko k umění, kreslení apod... tak mě fotka začla bavit tak, že focení  zabíralo téměř všechen můj volný čas. Po čase když jsem zjistil jak fotka vzniká, jak správně nastavit fotoaparát, jak je to s kompozicí, hloubkou ostrosti atd ... jsem si pořídil digitální zrcadlovku a najednou mi připadalo že je možné ve focení uplně vše, že když vyfotim cokoli a kdykoli tak mé fotky jsou vždy perfektní. To jsem se ovšem zmýlil a poměrně rychle mi došlo že mé fotky asi nebudou tak uplně skvělé. Začal jsem se zajímat (místo focení a focení pořád dokola a stále špatně) o fotografii hlouběji, např: že fotka je především o světle a o náladě a ne jen o té technické preciznosti. Začal jsem číst knihy o focení, mým oblíbeným autorem je skvělý, světově uznávaný fotograf Michael Freeman. V jeho knihách jsem se dozvěděl mnohé a dalo by se říct, že ve spoustě ohledech mě inspiroval nejen fotografiemi ale především názory.

Dnes se snažím fotit, tak abych měl z fotografie radost a dobrý pocit, pocit z dobře odvedené práce. Fotím jelikož mě focení nesmírně baví a pokud každý bude dělat práci co ho opravdu baví, tak nejen že budou všichni štastní ale i odvedená práce bude stát za to.

Snažím se pro Vás fotit samozřejmě jak nejlíp technicky umím, ale především mi jde o to aby mé fotky byly plné nálady, aby fotka nepotřebovala komentář a mluvila sama o sobě za vše. Nejpodstatnější věcí pro mě, jako pro fotografa je aby byl klient s fotografiemi spokojen.

ZÍTRA MÉ FOTKY BUDETE UKAZOVAT PŘÁTELŮM, ZNÁMÝM, ZA PĚT LET JE BUDETE UKAZOVAT SVÝM DĚTEM JAK VYROSTLY, ZA DESET LET SE NA NĚ RÁDI PODÍVÁTE A ZAVZPOMÍNÁTE NA STARÉ ČASY, ZA DVACET LET JE BUDETE UKAZOVAT SVÝM VNOUČATŮM ZA 50 LET JE BUDOU UKAZOVAT VAŠE VNOUČATA SVÝM DĚTEM JAKÁ BYLA PRABABIČKA S PRADĚDOU KRÁSNÝ PÁR. FOTKA JE NESMRTELNÁ A NESTÁRNE , BUDE TU S NÁMi NA VŽDY PROTO NA NÍ TAK ZÁLEŽÍ.